STORYTELLING - Linie 56

INSPIRACE: Zdeněk Sýkora (1988)

Vše musí být naprosto náhodné. Kód nesmí umožňovat žádnou pravidelnost. Parametry musí být absolutně nahodilé. Není to snadné. Je potřeba se úplně oprostit od všech jiných záměrů než záměru nezasahovat.

.

Linie se musí stát samy. Nezávisle. Bez řádu, bez plánu. Nikdo nesmí předem vědět, co by se mohlo stát.

Jde o samu esenci překvapení. Když nerozhoduje nikdo, když je vše ponecháno přísně vedené náhodě, když není vloženo žádné “umění”, pak teprve se věci dějí samy.

Samy vzniknou. Náhodná délka, náhodná šířka, náhodný způsob návaznosti jednotlivých linií, náhodná barevnost.

Při přenášení na plátno nesmí umělec ani na vteřinu podlehnout touze po vlastní tvorbě, musí s absolutní pokorou přijmout to, co vytvořil počítač. Kdyby i na zlomek okamžiku podlehl touze po vlastní interpretaci, tak by porušil to, co naprosto náhodně organicky vzniklo vytvořeno strojem. Ne vytvořeno, stvořeno…

Stvořeno mnou.