Klenotnice II

Druhá klenotnice představuje liturgické předměty a oděvy používané při křesťanské bohoslužbě. Vzhledem k citlivosti materiálů je instalace v pravidelných intervalech obměňována.

Zlatnická díla používaná při křesťanské bohoslužbě se obvykle dělí do dvou základních skupin. Tou první jsou tzv. svaté nádoby, které přicházejí do přímého styku s proměněnými dary, tedy vínem a hostií – patří k nim kalichy, patény, ciboria a monstrance. Druhou skupinu tvoří předměty, které nemají přímý kontakt s eucharistií, přesto mají svou specifickou a nenahraditelnou funkci. Zde řadíme např. mešní konvičky na vodu a víno, kaditelnice, svícny a relikviáře.

Typově nejstarším liturgickým předmětem je kalich. Jeho používání odkazuje přímo k poslední večeři Páně a je doloženo od samého počátku slavení křesťanské bohoslužby. K mešnímu kalichu náležela vždy paténa, tj. obětní miska pro velkou hostii kněze, který slouží mši. Pro uchovávání hostií, k jejich podávání či přinášení nemocným, sloužily nádoby s víčkem zvané pyxidy. Později se k těmto nádobám přidávala noha, čímž vznikla ciboria. Jedním z nejmladších typů svatých nádob je pak monstrance, tedy schránka pro vystavení proměněné hostie.

Symbolický význam má také obsahová náplň liturgických textilií. Pro svrchní oděvy kněze a přisluhujících u oltáře se používá pojem paramenta. Obvykle jsou ušity z cennějších, často bohatě zdobených látek, a mají tak poukazovat ke Kristu, jeho božskému původu i důstojnosti kněžství. Druhou skupinu tvoří kostelní prádlo. Jeho materiál – len či konopí – je připomínkou Kristova pohřebního roucha i křehkosti lidského těla směřujícího ke smrti.