17

Stará jídelna, Mystické zasnoubení sv. Kateřiny

Vstoupili jsme do bývalé jídelny kapitulního děkanství, které získalo svou současnou podobu v době pozdního baroka před polovinou 18. století. Původní funkci sálu připomíná v pravém rohu místnosti dochovaný jídelní výtah.

Téma barokního umění zde otevírá monumentální oltářní plátno s výjevem Mystického zasnoubení sv. Kateřiny. Jeho autor, olomoucký augustinián Antonín Martin Lublinský, byl nejen zakladatelem moravské barokní malby, ale i předním barokním vzdělancem. Absolvent filozofie, teologie a kanonického práva se uplatnil jako umělecký poradce milovníka a sběratele umění biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna.

Sv. Kateřina Alexandrijská byla Lublinského oblíbeným tématem. Důvod je jednoduchý: Kateřina je považována za patronku vzdělání. Vzdělaná křesťanská panna, která se odmítla provdat za císaře Maxentia, byla pro svou víru umučena a sťata. Před smrtí však dokázala v učené disputaci obrátit na víru padesát pohanských učenců.

Své obrazy Lublinský s oblibou naplňoval symbo¬lickými významy. Řadu symbolů nalezneme také zde: knihy, spisy a globus jako atributy světice jako patronky vzdělání, část mučícího kola, do nějž byla vpletena, ale božím zásahem se rozlomilo, červené roucho na znamení jejího utrpení, či růžové věnečky symbolizující prolitou krev mučednice.

----------------------

Ještě než budeme pokračovat v prohlídce expozice barokního umění, můžeme přímo ze Staré jídelny vstoupit do druhé Klenotnice Arcidiecézního muzea.